Včelařská konference

Já to vidím tak, že každá nepříjemná situace musí mít svého viníka, aby na něj bylo možné svalit vinu. Já např vidím vinu za stále se rozšiřující mor ve skupině včelařů, kteří neustále doplňují stavy po uhynulých včelstvech zakoupenými odělky. Je jistě spousta profíků, kteří je dělají poctivě, ale kolik jich je? Stačí se začíst do různých Internetových diskuzí o tom, jaké hrůzy se zasílají. No a teď si vemte slabý hladový odělek s kdovíjakou matkou a nový včelař, který je v podstatě zcela neschopný blb. Blb proto, že schopným včelstva neumírají. A rázem je problém, protože byť jen literatura hovoří jasně" Slabé stresované včelstvo je schopné podlehnout prakticky všemu! Přijde li běžně v ČR v trochu horším roce o život cca 150 000 včelstev a to dnes není zas tak velká katastrofa, kolik asi takto problémových nových slabých a stresovaných odělků je znovu hozeno do provozu? Dalším viníkem je to, že neumíme říct je konec, nalít na molitan benzín a včelstva, která od jara klempírují utratit. Zvykem je pravý opak a opět problém! Stačí si např otevřít na Včelařském foru téma péče o odělek. Víc sraček pohromadě jsem ještě nečetl. Přitom néhrada klempírujícího a později utraceného včelstva raným odělkem je jedním ze spolehlivých způsobů zvyšování výnosů. Takže téma moru není o neschopných veterinářích, nefunkčnícm Svazu, ale o blbosti kolem nás a té je tolik, že by se dala pytlovat a vyvážet! Zdraví R. Stonjek